The Eternal Rider - 18. Kapitola 1/2

24. října 2013 v 9:39 | Small |  The Eternal Rider
Mno a je tu velká 18. kapitolka The Eternal Rider !! ;)



18. kapitola



Cara opravdu netušila, co se děje s Halem, ale přišel odnikud, a bez ohledu na to, co mu řekla, byl přesvědčen, že by jí Ares ublížil.

Chtěl tě zabít.

"On ne."

Mohl by. Je zlý. Zabil mou smečku. Snaží se zabít otce.

"Já vím," zašeptala. Tolik bolesti a smrti, které Ares a Chaos způsobili sobě navzájem, byly ohromující.

Já ho kousnu.

"Ne!" Pohladila Hala po srsti, zoufale se ho snažila uklidnit.

"Potřebuji ho, aby mě ochránil, jako potřebuji tebe. Existuje spousta špatných lidí, kteří chtějí mou smrt. Víš to, že ano?"

Hal zavrčel. Zabil jsem je.

Všechny ty řeči o zabíjení byly vážně znepokojivé, a nevěděla, jestli si vůbec zvykne na tento svět, tyto bytosti. Sakra, nechtěla si na to zvyknout. Nikdo by neměl nikdy být necitlivý k smrti.

"Hale, musíš zneškodnit pouze ty, kteří nám chtějí ublížit."

Stejně jako Válka.

"To znamená, že nám neublíží." Bezpochyby se tato konverzace zdála divná, Ares slyšel pouze jednu stranu, a nepomohlo tomu ani to, že byl stále nervózní. S každým škubnutím jeho svalů, se Halovy obrovské drápy zaryly hlouběji do zdi. Ta byla sežehnutá pod celou šíří jeho tlapek, což na ní vytvářelo zčernalé žíly. Bylo to děsivé, jako samo Peklo, a musela se sama sebe ptát, jaké další překvapení jí čeká s pekelným psem. Pomalu přejela rukou přes hedvábné Aresovy vlasy a ujistila se, že Hal ji vidí blízko jeho tváře.

"Vidíš má mě rád."

Pochybné zavrčení rozkmitalo vzduch. Položila své rty znovu k Aresovým.

"Polib mě," zamumlala, a přestože věděla, že se Ares mohl sotva pohnout, sklonil hlavu jen mírně, s cílem zvýšit tlak svých úst.

A i když by to mohlo být bláznivé, měla pocit, že způsobil zasyčení její kůže. Držela ho a líbala, a Hal postupně přestal vrčet. Pustil Aresův krk, a okamžitě se z Aresova těla vytratilo napětí. Moudře udělal, že se od ní nepohnul. Ve skutečnosti obtočil jednu ruku kolem jejího pasu a přitáhl si ji těsně k sobě.

"Můžeš jít, Hale. Ochraňuj mě a bezpečně hlídej ostrov. Najdi krysy."

Chutné. Hal stáhl rty, když střelil po Aresovi varovným pohledem.

On je nebezpečí.

Ano, byl, ale nic neřekla, jen se držela Arese, dokud Hal nezmizel za zdí. Čekala, že ji Ares pustí, ale místo toho ji znovu políbil.

"Nenávidím tvého psa," zamumlal jí do rtů.

"Chci ho mít vycpaného a připíchnutého na své zdi. Ale jsem unavený z boje s ním, s tebou a se sebou."

Se sebou? " Co to znamená?"

Dlouhými prsty si přejel po krku, přes ten malý srpek jizvy a jeho brnění se rozplynulo, takže ji drtil na své hrudi. Stehny rozdělil její, a ona málem zasténala nad lahodným tlakem jeho tvrdého svalu přitisknutého k jejímu jádru.

"To znamená, že když chci někdy vyhrát válku, budu muset změnit taktiku." Usmál se na jejích ústech.

"Jsem takhle flexibilní." Popadl ji, a než mohla začít protestovat - nebo ho povzbudit - položil ji na terase na gauč. Polštáře potopili hluboko pod svými váhami. Jeho mozolnaté dlaně vklouzly pod její tričko, a zachvěl se, když sáhl na její nahá prsa.

"Nemáš podprsenku," řekl jí do úst.

"Děkuji ti. Nesnáším tyhle věci. Nejhloupější lidský vynález. Nikdy." Zachytila jeho ruku, podpořila jeho dotek milujícím způsobem, tak jemným i drsným, kombinace dlouhých tahů přes její tělo a kousavých štípnutí na jejích bradavkách. Prsa se jí zvětšila, bolela, a jako kdyby věděl, že chce víc, svlékl jí tričko, hodil ho na zem a vzal si ji do úst. Hluboce zatáhl, jazykem přejížděl přes její citlivé bradavky, takže zůstala omámená, bez dechu, a ach tak mokrá.

"Anoooo…" Její sténání rozkoší se vznášelo do soumraku, připojilo se k bouřícím vlnám a vzdálenému volání mořských ptáků. To byla ta nejkrásnější věc, kterou kdy zažila, tento okamžik si bude pamatovat navždy.

Věčnost může být velmi krátká.

Vypustila depresivní myšlenky z mysli, zaryla nehty do Aresových ramen a prohnula se v zádech, musela cítit po celé délce jeho tělo proti svému. Stehny ji roztáhl nohy, položil své pohlaví na místo, kde ho chtěla, a jak se svíjel a pohyboval boky proti ní, vytvářel horko v jejím jádru, až byla chtíčem opilá.

Netrvalo mu dlouho, než ji rozepl zip u džínsů, a její ruce byly stejně tak zběsilé, prudce mu rozevřela kalhoty a uvolnila jeho obrovskou délku. V okamžiku, kdy vyskočil uvolněný, vzala jeho hřídel do pěsti, s požitkem uvolnil ryze mužský zvuk, který se mu zlomil v krku. Jeho hladový pohled se uzamkl s jejím. Rty měl pootevřené, umožňující přerývané nádechy. Zapřel se na jedné paži a zasunul dlaň pod její kalhotky. Prsty vklouzl mezi její záhyby a zasténal.

"Jsi tak mokrá." Jeden prst vtlačil dovnitř a ona se málem udělala.

"Tak těsná."

"Myslela jsem, že jsem pro tebe příliš slabá." Stiskla jeho penis, přejela prstem po kapce vlhkosti na špičce, až zasyčel rozkoší.

"Mýlil jsem se," zachraptěl. "Viděl jsem, jak jsi zvládla Bitvu, Hala… i mne. Křivdil jsem ti."

Vyskočil z pohovky, strhl jí džíny z nohou, a pak se svlékl ze svého oblečení. Když skončil, postavil se před ní, ohromující mužské dílo.

A ke svému potěšení zjistila, že byl hladký a bez chlupů mezi nohama, stejně jako na hrudi. Srdce jí prudce bušilo, když do dlaně uchopil svou vztyčenou erekci.

"Nikdy jsem to nedělal." Stiskl se sám, a ona se přilepila k pohybu jeho ruky, začal - dlouhé, pomalé přejíždění pěsti po celé své délce dolů a zpět k hlavě, se kterou trochu zakroutil.

"Ehm… nikdy… jsi nemasturboval?" Jeho oči byly štěrbiny za těžkými víčky, ale jejich intenzita se v žádném případě nesnížila.

"Nikdy ne takhle pomalu. Vždycky jsem jednal se ženou tvrdě a hrubě." Klesl jí mezi nohy, ale nepřestal s erotickou hrou se svým penisem. " Vždy to bylo jen o udělání se. Kdo-koho-může-šukat-nejtvrději."

Obrázky jeho, jak buší do jiné ženy - ženy, jak jim říkal - samice, jí způsobily ošklivý úder žárlivosti, ale když se sama vložila do obrazu, vzplanula horkem. Všechna ta neředěná sexuální energie do ní narazila silou přírodních živlů… Ach, Bože.

"Chci to." Její prohlášení poslalo třes skrz něj a jeho tahy se zrychlily. Ta myšlenka ho vzrušovala. " Ne… teď."

Pořád si myslel, že je příliš slabá. Ale kdyby to byla pravda, že umírá, rozhodně neměl v úmyslu dát najevo, že je silnější.

"Aresi -"

"Ne, ty nejsi jako ty ostatní ženy. Chci, aby to bylo jinak." Posunul se dozadu a sklonil hlavu mezi její nohy. Nedostala žádné varování, jen jeho horký, vlhký jazyk, pronikající do její štěrbinky.

Vyklenula se do oblouku k obloze, spustila by se hned na polštář, kdyby ji nechytil za boky a nedržel ji pevně přitisknutou ke svým ústům. Střídal dlouhé tahy jazyka s přetrvávajícími, jemnými tahy na její klitoris, s hlubokými tahy uvnitř ní.

"Chutnáš jako oceán. Sakra… " Zasténal, zvedl jednu její nohu a přehodil si ji přes rameno a tím ji doširoka otevřel, palci roztáhl její záhyby, až tam ucítila noční vzduch a jeho smyslný dech. Zakroutila boky, povzbuzujíc ho - ne že by to potřeboval. Byl potěšený její odezvou, jeho tělesné načasování ji udržovalo na okraji orgasmu nekonečné, blažené minuty. Bezmyšlenkovitě vnímala proudy erotického prožitku, zachvátila ji závrať, a než se nadála, své ruce propletla v jeho jemných vlasech a naváděla jeho magický jazyk tam, kde ho nejvíc potřebovala.

Nechtěl ji trápit. Pracoval za určitým cílem, a když se začala vzpírat a lapala po dechu, zavrčel proti jejímu jádru a naklonil se, sál ji a vrhal svůj jazyk do ní ve zničujícím rytmu. Její vyvrcholení se roztočilo jako bouře, vichřice extáze, a před tím, než se úplně vytratily stahy, Ares se na ni vrhl, položil se na ni, sevřené ruce v pěst položil po obou stranách její hlavy a širokou špičku své hřídele přitiskl k její štěrbince.

"Miluji způsob, jakým ses udělala," zašeptal jí do ucha.

"Křičela jsi nahlas, tak jak má muž rád. " Její dech se zastavil po jeho slovech, pak si třel erekci přes její záhyby, přejížděl tam a zpět přes její citlivé tkáně, a na ničem nezáleželo, jen se dostat do ní.

"Počkej." Udeřila ho dlaní do hrudi. "Co ochrana?" Zvedl hlavu, obočí stáhl ve zmatku.

"Moji strážci jsou rozmístěni v okolí - ach, ty myslíš na

sex," přikývla, a také opravdu doufala, že jeho stráže neslyšeli nic z toho, co se tu dělo.

"Nemohu dostat nebo přenášet nemoci, a beru skullwort1 každé dva měsíce, aby se zabránilo uchycení mého semene."

Zvláštně formulované, ale kdo by se staral? Všechno ji bolelo, její vyvrcholení stále pulzovalo, a ona se jen chtěla dostat zpět do toho. Přestala přemýšlet, sáhla mezi ně, aby ho navedla ke svému vstupu.

"Teď," řekla chraptivě.

"Teď," souhlasil, zhoupl své boky a vnikl do ní. Oba zasténali.

Celé jeho tělo se zavlnilo, svaly se napjaly a protáhly, a když hodil hlavou dozadu, šňůry šlach se mu na krku napjaly. Pohybovali se společně, její nohy si omotal kolem svého pasu a překřížil je u kotníků přes svůj zadek.

"Tohle," vydechl, " je tak nádherné. Ty…jak se pořád

vlníš. " Mořský vánek se omotal kolem ní a mísil se s vůní teplé Aresovy kůže, okořeněné sexem a sladkými květinami, které lemovaly terasové stěny. Najednou se vzepjal, sevřel jí stehna a sledoval jejich milování. Bylo to tak vzrušující, a ona z něj šílela. Vzepřela se na nohách a zvedla boky z polštáře, aby se mohla setkat s každým z jeho mocných výpadů.

Pohled na něj, jak se dívá, na ni zapůsobil tak silně, že ji to přeneslo až na hranu. Jeho široký hrudník se rozšiřoval a otřásal při každém nádechu, oči mu hořely, a přesto cítila, že se drží zpátky. Vjížděl do ní s vášní, kterou nikdy předtím nepocítila s těmi dvěma milenci, které měla - s přítelem na vysoké přišla o panenství, a pak Jackson - ale Ares se svou velkou mocí byl zdrženlivý.

Ona. Není. Slabá!

Probudil se v ní starodávný prvotní ženský instinkt a zavrčela, nadzvedla se, a zaryla nehty do jeho hrudi. Udělal drsný zvuk, vycenil zuby překvapením a bolestí. Nešetřila ho. Nemilosrdně po něm přejela nehty, od prsou až na jeho břišní svaly. Jeho radostný řev doprovázela mohutná vlna, a najednou zjistila, že se zvedl a přitiskl ji zády ke zdi, s jednou paží za ní jako vyrovnávací bod. Kolena si roztáhl na polštářích a klekl si mezi její, jeho boky jako píst do ní naléhavě najížděly, když se do ní nořil hluboko a rychle.

Zakýval hlavou a zabořil do ní zuby v místě mezi krkem a ramenem, a milý, sladký Pane, byla u konce. Jeho držení bylo rychlé a jisté, a ona si libovala v tom živočišném páření. Označil si ji zuby, svým tělem, a dokonce i modřiny, které bude mít později, dokáží jeho divokou horečku, která ho popadla.

Její orgasmus zářil skrze ni s intenzitou řeckého slunce, spalující ji uvnitř. Její tělo se sevřelo, radovalo se dál a dál, až vykřikla hrdelní kletbu, jeho tělo se otřásalo v křečích, když horký proud semene tryskal do ní a způsobil ji další orgasmus, a možná i další pro něj.

I když se zhroutil proti ní a obličej pohřbil v jejím krku, pokračoval v ní dál dlouho poté, co již bylo po všem.

"Jsi v pořádku?" Jeho hlas byl nádherně chraplavý na její horké kůži.

"Nikdy… jsem se necítila líp," vydechla.

S trhavými pohyby ji uvolnil od stěny a oba spadli na polštář tak, že on ležel na zádech a ona byla, po jeho boku, jednu nohu a ruku, přehozenou přes něj. Jeho těžký penis ležel lesknoucí se na jeho břiše a hruď se mu zvedala a klesala s postupně se zmírňujícím dechem.

"Nemůžeme to udělat znovu, Caro." Odmlčel se a prsty jí nepřítomně přejížděl po stehně.

"Ale líbilo se mi to." Miloval ji.

"Neměla jsi mě provokovat," odsekl. "A neměl jsem tě nechat."

Jeho hlas byl řezavý jako sklo a velice nízký.

"Nemůžeš si dovolit vydávat energii nebo být zraněná, a já si nemůžu dovolit -"

"Nemůžeš si dovolit, co?"

"Nemůžu si dovolit, být příliš blízko u tebe. Dokonce, i když přeneseš agimortus, budeš cílem pro každého, kdo by ti chtěl ublížit nebo ublížit mě. Moji synové zaplatili krví, protože jsem je miloval. To se už nikdy nestane."

"Je to jen sex, Aresi." Jeho oči zaplály.

"Je to víc než to, a ty to víš."

"Ne, já ne. Nechci, být k tobě víc připoutaná, než chceš být ty ke mně. Ale věci všude kolem nás jsou dost intenzivní, a my jsme oba využili přestávku a trochu se potěšili. Ptal jsi se, jestli jsem někdy šukala, a já jsem řekla, že ne. No, teď už ano. A líbilo se mi to. Takže přestaň být háklivý a udělej to znovu."



Speleologie muselo být to nejhloupější slovo v anglickém jazyce. Limos předpokládala, že to, co ona a Thanatos dělali v podzemních lávových tunelech středního Oregonu, se opravdu nemůže nazývat speleologie, protože oni moc nelezli ani nezkoumali, ale jak se zdálo Thanatose těšilo, když to slovo říkal znovu a znovu jen proto, aby ji dráždil. Měl nejpodivnější smysl pro humor.

Nevěděla, jak hluboko jsou uvnitř Kaskádového pohoří, ale už honili padlého anděla alespoň dvě hodiny, a to bylo nudné. Kromě toho, nenáviděla jeskyně. Příliš klaustrofobní, příliš tmavé, a tak moc podobné oblasti Sheoul , kde vyrůstala.

"Proč si Zhreziel vybral, že uteče sem?" zamumlala, když si vybírala cestu přes hromadu nestabilních skal.

Thanatos se na ni ohlédl přes rameno. "Je to řečnická otázka? Protože doufám, že nečekáš, že budu vědět odpověď."

Vzdychla. " Jen doufám, že ho tvé duše drží." Li a Than našli Zhreziela na Novém Zélandu, kde bojoval, a pak se za ním hnali do Japonska, Turecka, Korei, a teď sem. Nakonec Than pustil pár svých duší ze svého brnění a poslal je pro anděla. Nemohli Zhreziela zabít, ale jen se ho pokusily uzemnit a on nebude moci bliknout pryč.

"Jsme blízko." Than otevřel Bránu, aby se dostali přes široké trhliny.

"Cítím je." Vstoupili do brány a vyšli na druhé straně bezedné rozlohy.

"Opravdu si myslíš, že můžeme opravit Resephovu Pečeť?"

Zvyklý na její rychlé změny předmětu hovoru, a tak Thanovi nic neuniklo.

"Ano." Nebyla to ani tak otázka pro Thana, i když měl to stejné jako Aegis v rytině rukojeti Deliverance, "Od Smrti přijde život," což by mohlo znamenat cokoliv.

Limos vždycky připadal Thanův život absolutně otravný, ale v tomto případě byla ráda, že si byl tak jistý. Nenáviděla to, co se Resephovi stalo, ale ona milovala, kdo on byl. Doufala jen, že budou moci opravit jeho Pečeť dřív, než bude Deliverance nalezena.

Parchanti z Aegis. Věděla, že měli dýku, protože věděla, že ji vzali od ní. Její bratři se mohou domnívat, že ji ztratili templáři, ale pravda byla ta, že ji ukradla. Nebylo to něco, na co by mohla být hrdá, ale ona tehdy byla… jiná. Pravdou bylo, že se jí ulevilo, když ji ukradli poté, co jim ji nebyla schopná vzít zpět během velkého hladomoru.

"Myslíš, že zase uvidíme ty dva Strážce?"

"Ano."

"Ten z R - XR, Arik, byl docela žhavý, nemyslíš?"

"Nikdy jsem neviděl nikoho teplejšího," pronesl Than sarkasticky, tak tupě, že každý, kdo ho neznal, by si možná myslel, že to myslí vážně.

"On naplňuje mé sny svou horkostí."

"Teď se dostáváme k jádru věci. Tvé mokré sny nejsou něco, co chci vědět."

Zoufalý sten se ozval z hloubi tunelu. Znělo to jako Zhreziel, jako když mu někdo nakopal tu jeho andělskou prdel.

Měla pro něj jen málo pochopení, udeřil ji do tváře a udělal jí krvavý nos v Koreji. Bastard.

"Jen moc nemysli na vojáka, co je příliš horký. Musíš se držet dál od kluků, jako je on." Lidi jako on? Potřebovala by zůstat daleko od všech mužů. Když přišlo na sex, ona a Than oba byli opatrní, ale z velmi rozdílných důvodů, a i když Than nemohl mít pohlavní styk, mohl se stále těšit něčím tělem, když se rozhodl. Li se mohla jen dívat.



"Jo." Than měl tendenci trochu přehánět. Byla to legrace, jak všichni její bratři byli tak odlišní. Reseph byl její kamarád. Vždycky seděl a smál se, když se sama dostala do potíží, ne proto, že se smál jí, ale proto, že věděl, že se z toho sama dostane, aniž by ji někdo něco odkopával z cesty.

Thanatos zase všechno přeháněl, vždy chtěl rozbít hlavu tomu, kdo ji naštval. Nikdy jí nedal šanci bránit se, protože chtěl být tam a udělat to.

Aresův postoj byl někde uprostřed. Nechal ji zvládat své vlastní problémy, ale když ho požádala o pomoc - což bylo vzácně - vlétl tam a udeřil rychle, tvrdě a rozhodně. Všichni byli tak roztomilí a mazliví. Chtěla Resepha zpátky, sakra.

Protahovali se otvorem tak úzkým, že se Than skoro zasekl, a vyšli v místě, kde našli padlého anděla přitisknutého na dně jeskyně, bojovat proti duchům se mu nedařilo.

Zhreziel zavrčel na Limos - z nějakého důvodu se zdálo, že se mu nelíbí víc, než neměl rád Thanatose - a nazval ji tucty nelichotivých názvů.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jahudka Jahudka | E-mail | Web | 24. října 2013 v 12:37 | Reagovat

Děkuji za překlad!

2 uroboros uroboros | 24. října 2013 v 13:25 | Reagovat

Díky za překlad :-D

3 Dana Dana | 27. října 2013 v 17:15 | Reagovat

Díky :-)

4 July July | 30. října 2013 v 8:08 | Reagovat

skvělé, díky za překlad :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama